O fyťáky je na trhu práce velký zájem

Je mnoho profesí, které v nedávné minulosti zažily boom a poptávka po kvalifikovaných odbornících převyšovala nabídku na trhu práce. Jen u zlomku profesí ale tento trend přetrval delší dobu. Pojďme se zamyslet nad tím, proč tomu tak je? Nabízí se logická odpověď – vznikne-li na pracovním trhu „díra“ v podobě nedostatku kvalifikovaných pracovních sil v určitém oboru, reagují vzdělávací instituce otevíráním příslušných oborů nebo navyšováním počtu přijímaných studentů do těchto oborů. Problém spočívá v tom, že za určitý čas (nejméně tři roky, po které trvá bakalářské studium, nepočítáme-li dobu potřebnou na akreditaci nového oboru) vyprodukují univerzity stovky absolventů. Bohužel většinou v období, kdy poptávka po nich na trhu klesá a vytváří se nová v oborech jiných. Tohoto jsme byli již svědky např. u právnických, ekonomických nebo manažerských profesí.

Vzdělávací systém, který dnes studenty se zájmem o aktuálně „lukrativní“ obory připravuje na budoucí zaměstnání není bohužel tak pružný, jak by bylo z hlediska trhu práce potřeba. Málokdo si však za této situace dovolí odhadnout, jaký bude vývoj poptávky na trhu práce a proto školy volí „osvědčené“ tendenční praktiky k přesvědčování zájemců o studium bez ohledu na to, jak si absolventi budou počínat při střetu s pracovní realitou. Právě v tento moment získává jedinečnou konkurenční výhodu absolvent, který je kvalitně připraven, jazykově vybaven a má za sebou praxi nejlépe v příslušném oboru.

A jaké výhody má oproti ostatním absolvent Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně? Na to jsme se zeptali jejího proděkana pro koncepci a rozvoj doc. Ing. Pavla Ryanta, Ph.D.

Uplatnitelnost absolventů na trhu práce je ukazatel, který samozřejmě pečlivě sledujeme i na AF. O to více, když je jedním z kritérií, které se přímo odráží v objemu financí, které od MŠMT na vzdělávací činnost dostáváme.

Nedávno byla zveřejněna z pohledu AF ne příliš pozitivní statistika uplatnitelnosti vašich absolventů na trhu práce. To procento bylo dokonce někde kolem 19 (čtěte zde).

Nejprve je potřeba si uvědomit, jak tato čísla vznikla. Úřady práce, resp. jejich systém evidence, neumožňuje dle našeho zjištění reportovat relevantní data o nezaměstnanosti absolventů vysokých škol. Tato studie pochází z období 2011/2012 a neříká nic o konkrétních oborech, ale o fakultách jako celcích.

Jak to tedy je s konkrétními obory?

Na naší fakultě se snažíme systémem dotazování se našich absolventů jejich uplatnitelnost na různých pozicích monitorovat. Z předběžných zjištění vyplývá, že situace není zdaleka tak kritická, jak bylo ve zmiňované studii prezentováno. Relevantní data z vlastního šetření budeme mít sice k dispozici až koncem roku ale již dnes víme, že naši absolventi celkem snadno obsazují pozice i mimo obor, který vystudovali.

Můžeme to chápat jako důsledek řekněme širšího přístupu k tvorbě studijních plánů a absenci konkrétních specializací?

Naopak. Naši studenti se díky propagačním aktivitám fakulty, kterých je v průběhu roku několik (dny otevřených dveří, veletrh pomaturitního studia Gaudeamus, Festival vědy, polní dny, prezentace na středních školách, společné akce se středními školami apod.) dozví přesné informace, jak jsou jednotlivé obory zaměřeny a jaký je profil absolventů oborů na fakultě. Přichází k nám tedy většinou rozhodnutí, co přesně chtějí studovat, tedy včetně specializovaných oborů.

Mnoho vašich absolventů, se kterými se dnes právě na těchto akcích setkáváme, hovoří o fakultě jako moderní, otevřené s pestrým mediálním image. A shodně dodávají, že tomu tak v minulosti nebylo.

Objem prostředků, které Agronomická fakulta na propagaci ročně vydá, je z mého pohledu stále nedostačující. Je to však výrazně lepší stav, než když jsem byl v roce 2006 jmenován do funkce proděkana pro koncepci a rozvoj fakulty. Do té doby byla tato oblast značně podceňována. Vždyť se také při příznivém demografickém vývoji nemuselo tolik o studenty bojovat.

Jaké strategie v konkurenci univerzit směrem ke studentům používáte?

Naše strategie je zdánlivě velmi jednoduchá. Klademe důraz na kvalitní výuku a úzkou spolupráci s praxí. Stále jsme fakultou, kde probíhá výuka tzv. přímou formou, tedy kdy se učitel – akademický pracovník postaví před studenty zaplněnou posluchárnu a přednáší. Naše předměty jsou také většinou zakončeny ústní zkouškou. Studenti jsou v malých skupinách seznamováni s nejnovější technikou a technologiemi přímo v laboratořích, zkušebnách, miniprovozech či na školním podniku. Snažíme se prostě se studenty neztrácet kontakt v průběhu celého studia. Tento individuální přístup nám umožňuje mimo jiné pomoci studentům v jejich profilování a zároveň nám dává skvělou zpětnou vazbu.

Kvalitní výuka znamená i kvalitní zázemí. Co můžete studentům nabídnout v této oblasti?

Za posledních několik let došlo a stále dochází na fakultě k inovaci výukových prostor, učebních pomůcek, studijních materiálů i konkrétních předmětů jako celků. Značná část těchto aktivit je financována z operačních programů EU (více o běžících projektech na AF zde). Naštěstí, a to říkám záměrně, máme na fakultě pedagogy s opravdovým zájmem o svoje obory a vizemi tyto obory rozvíjet. A tito lidé jsou také schopni napsat projekty a získávat peníze nejen na vědu a výzkum, ale i rozvoj fakulty. Abych byl konkrétní – z prostředků VaVpI jsme např. v letošním roce dokončili a uvedli do provozu biotechnologický pavilon M, vybavený moderním zázemím pro výuku a výzkum v oblasti chovu zvířat, rybářství a hydrobiologie, genetiky, fyziologie a výživy rostlin a technologiemi pro zpracování rostlinných a živočišných produktů. Počátkem roku byla také kolaudována víceúčelová budova na polní pokusné stanici v Žabčicích. Letos proběhl historicky první polní den MendelGrass na polní pokusné stanici ve Vatíně u Žďáru nad Sázavou. Projekty nabízejí studentům také mnoho možností tuzemských i zahraničních stáží, exkurzí a tak bych mohl pokračovat.

Vidíte v systému, který je v současné době nastaven, ještě nějakou rezervu na Agronomické fakultě?

Pochopitelně jich je celá spousta. Z podstaty věci si však musíme uvědomit, v jakém prostoru se jako univerzita, resp. fakulta, pohybujeme. Normativ, tedy peníze na studenta, které od MŠMT získáváme, jsou rok od roku nižší. Demografie je také neúprosná – čekají nás výrazně „chudá“ léta, kdy počet absolventů středních škol se bude rovnat počtu míst nabízených vysokými školami ke studiu. Já osobně vidím prostor v intenzivnější spolupráci s firmami z komerční sféry, účinnější motivaci pracovníků na fakultě i v rozšíření služeb pro studenty.

Mluvíte o intenzivní spolupráci s firmami. Máte na mysli spolupráci v oblasti vědy a výzkumu?

Ne tak docela. Naše fakulta samozřejmě produkuje zajímavé výsledky s vysokým aplikačním potenciálem, které bez aktivního vstupu podniků končí mnohdy bohužel jen v šuplíku. Nemalý potenciál ale vidím také v jiném typu spolupráce – nabídnout firmám studenta, řekněme ve fázi meziproduktu (tedy ne ještě hotového absolventa), se kterým bude firma pracovat, vlastně si ho vychová a po absolvování studia mu nabídne pracovní pozici. Prostor se otevírá také v oblasti, která se týká vlastního studia. Umím si představit, že upravíme studijní plán v reakci na relevantní podněty právě od komerčních společností, se kterými úzce spolupracujeme.

Můžete být konkrétní?

Na různých fórech se setkávám se zástupci prvovýrobních i zpracovatelských firem, státní správy, zájmových sdružení apod. V diskuzích pak často slýchám, že naši absolventi jsou většinou teoreticky dobře připraveni na výkon svého povolání, ale chybí jim např. praktické zkušenosti z provozu nebo zahraniční zkušenost. Právě na tyto oblasti se chceme zaměřit. Problém ale není dle mého názoru na straně fakulty. Nabídka stáží a praxí je pestrá, ale studenti se o ni začnou zajímat teprve v době, kdy se blíží jejich povinná praxe. Zaznamenali jsme také konkrétní podněty, týkající se např. oboru Fytotechnika.

O jaké podněty jde?

V rámci oboru Fytotechnika připravujeme specialisty pro rostlinnou výrobu. Praxe přitom vyžaduje odborníky se znalostmi nejen v této oblasti, ale i v oblasti souvisejících odvětví a služeb (např. agrochemie, ochrana rostlin, poradenství, obchod s komoditami atd.). V tomto směru se snažíme ve spolupráci s garantem oboru i garanty jednotlivých předmětů pracovat na inovaci oboru tak, abychom co nejvíce těchto podnětů implementovali.

Fytotechnika je jistě zajímavý obor, ale myslíte si, že tyto vaše snahy budou dostatečně zúročeny?

Jsem o tom přesvědčen. Poptávka po absolventech tohoto oboru je dlouhodobě velmi vysoká. Každým rokem u nás končí průměrně 10 absolventů tohoto oboru. Přitom v praxi by se jich i díky nutné generační obměně uplatnilo několikanásobně více.

Kde je tedy příčina nedostatečného zájmu o studium tohoto oboru?

Příčin je hned několik. Lze jmenovat např. celospolečensky negativní pohled na zemědělství jako sektor. Dále jsou obecně zemědělské činnosti spojovány s vysokou náročností a malým finančním ohodnocením. V neposlední řadě je to i sezónnost prací – sklizeň hlavních plodin probíhá v létě a to je přece čas dovolených.

Vše, o čem jste teď hovořil, jsou již ale přežité názory.

Samozřejmě. Podívejte se do zahraničí. Např. ve Švýcarsku má farmář stejnou společenskou prestiž jako lékař nebo právník. A je to logické, vždyť obě profese jsou v podstatě, obrazně řečeno, závislé na jeho činnosti. Také fyzická náročnost je díky moderním technologiím a mechanizaci mnohem nižší. Platové podmínky v oboru se výrazně zlepšily a dnes převyšují o několik procent průměrnou mzdu ve státě. Připočteme-li k základnímu platu i podíly na realizované produkci, tak se dostáváme do velmi zajímavých čísel. Bohužel sezónnost se ovlivnit nedá, takže velká část prací probíhá v době, kdy to počasí umožní, což dopředu nejde nikdy naplánovat.

Z jakých typů středních škol, resp. z jakého prostředí, k vám přicházejí studenti Fytotechniku studovat?

Převažují absolventi středních škol s přírodovědným zaměřením a zemědělských škol nebo učilišť s maturitou. Uchazeči z gymnázií tvoří maximálně 40 % v závislosti na ročníku. Obecně jsou to mladí lidé se zájmem o přírodu, ale hlavně ti, kteří se se zemědělskou činností v nějaké podobě již setkali, např. jejich rodiče vlastní farmu. Naší snahou je přilákat studenty i z jiných oblastí, protože perspektiva uplatnění je vysoká.

Existuje nějaká seriózní studie, a teď narážím na čísla o uplatnitelnosti absolventů VŠ o kterých jsme hovořili v úvodu, která by pomohla tyto další studenty středních škol přesvědčit?

Pokud je mi známo tak ne. Vycházím z osobních postřehů z praxe, informací od kolegů a jednoduché matematiky. Pryč je doba, kdy absolventi s „univerzálním“ vzděláním měli konkurenční výhody. Praxe sice stále žádá u absolventa všeobecný přehled, ale jeho specializace je naprosto klíčová. Nedávno jsem hovořil s představitelem jedné významné společnosti z oboru který mi v nadsázce řekl, že klidně přijme dva absolventy ekonomického oboru, když mu dodáme jednoho kvalitního agronoma. V Zemědělci, což je odborné periodikum, byl v jednom z posledních čísel zveřejněn článek, který tuto problematiku rozebírá (celý článek čtěte zde). Píše se v něm, že české zemědělství naráží na limity z hlediska počtu a připravenosti budoucích pracovníků. Pokud velmi brzy nezareagujeme, a teď nemyslím jen naši fakultu, dostaneme se paradoxně do situace, že zemědělské podniky budou disponovat moderní technikou a technologiemi, ale nebude je mít kdo ovládat. Vážným problémem je totiž věková struktura. Největší počet pracovníků spadá do věkové kategorie 45 až 64 let a křivka se posouvá čím dál více k vyššímu věku.

To je velmi alarmující stav. Vidíte Vy osobně nějaké schůdné a rychlé řešení?

V každém případě je nutné na naší fakultě rozšířit spolupráci nejen s podniky a se středními školami, ale i s kraji a hledat řešení na všech úrovních tohoto problému. Doufám, že za této situace se nám je podaří společnými silami brzy najít a zvýšit nejen zájem o studium oboru Fytotechnika na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně, ale cílenou profesní přípravou vyslat v co nejkratší době na pracovní trh mladé, konkurenceschopné odborníky, po kterých je a bude v zemědělské praxi stále velká poptávka. Já osobně pro to udělám maximum.

Fyťáci děkují za rozhovor a přejí mnoho úspěchů v práci.